|
|
Analýza vybraných antropomotorických ukazatelů vojáků Hradní stráže
Procházka, Josef ; Přívětivý, Lubomír (vedoucí práce) ; Jebavý, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá analýzou vybraných antropomotorických ukazatelů, příslušníků vojenského útvaru Hradní stráže. Těmito ukazateli jsou tloušťka kožní řasy, měřená na čtyřech místech těla, úroveň držení těla a výkon ve výročním přezkoušení z tělesné přípravy. Doplněna je o dotazníkové šetření, zjišťující vztah vojáků k pohybové aktivitě. Teoretická část popisuje vojenský útvar Hradní stráže, metody měření tloušťky kožní řasy, hodnocení držení těla, ale také strukturu a obsah tělesné přípravy vojáků Armády České republiky. Praktická část obsahuje metodický postup práce a v závěru analýzu získaných údajů. Na základě analýzy výsledků byla vypracována doporučení pro vedoucí pracovníky, na kterou složku fyzické výkonnosti, by se měli ve výcvikových hodinách tělesné přípravy zaměřit. Výsledky ukazují, že většina vojáků strážních jednotek Hradní stráže se pohybuje v rozmezí normálních (průměrných) hodnot množství podkožního tuku. Přesto, u více než 10 % vojáků bylo zjištěno nadprůměrné množství tukové vrstvy v podkoží. Držení těla má téměř 90 % testovaných na dobré úrovni, avšak vychýlení horizontální osy ramen se potvrdilo u 78 % testovaných vojáků. Změny v hodnocení disciplín výročního přezkoušení z tělesné přípravy v roce 2011, měly za příčinu, že rozložení výsledků mezi jednotlivé stupně hodnocení, vedlo...
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza vybraných antropomotorických ukazatelů vojáků Hradní stráže
Procházka, Josef ; Přívětivý, Lubomír (vedoucí práce) ; Jebavý, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá analýzou vybraných antropomotorických ukazatelů, příslušníků vojenského útvaru Hradní stráže. Těmito ukazateli jsou tloušťka kožní řasy, měřená na čtyřech místech těla, úroveň držení těla a výkon ve výročním přezkoušení z tělesné přípravy. Doplněna je o dotazníkové šetření, zjišťující vztah vojáků k pohybové aktivitě. Teoretická část popisuje vojenský útvar Hradní stráže, metody měření tloušťky kožní řasy, hodnocení držení těla, ale také strukturu a obsah tělesné přípravy vojáků Armády České republiky. Praktická část obsahuje metodický postup práce a v závěru analýzu získaných údajů. Na základě analýzy výsledků byla vypracována doporučení pro vedoucí pracovníky, na kterou složku fyzické výkonnosti, by se měli ve výcvikových hodinách tělesné přípravy zaměřit. Výsledky ukazují, že většina vojáků strážních jednotek Hradní stráže se pohybuje v rozmezí normálních (průměrných) hodnot množství podkožního tuku. Přesto, u více než 10 % vojáků bylo zjištěno nadprůměrné množství tukové vrstvy v podkoží. Držení těla má téměř 90 % testovaných na dobré úrovni, avšak vychýlení horizontální osy ramen se potvrdilo u 78 % testovaných vojáků. Změny v hodnocení disciplín výročního přezkoušení z tělesné přípravy v roce 2011, měly za příčinu, že rozložení výsledků mezi jednotlivé stupně hodnocení, vedlo...
|
|
|
Logistika Hradní stráže při řešení a zabezpečení mimořádných událostí.
ZATLOUKAL, Miroslav
Tématem bakalářské práce je logistika Hradní stráže při řešení a zabezpečení mimořádných událostí. Práce je rozdělena do několika kapitol. V teoretické části je vymezena základní terminologie, je zde uvedena definice logistiky, její funkce a prioritní úkoly na území České republiky. Další kapitola je věnována historii a vývoji logistiky. Je zde zmíněn vznik logistiky v Armádě české republiky, místo a její úloha v armádě ve 20. století, etapy a priority, logistika armády České republiky na počátku 21. století a ve vzdálenější perspektivě. V kapitole týkající se velení a řízení logistiky je zmíněn strategický, operační a taktický stupeň velení. Následuje přehled členění vojenského materiálu, zbraní a munice. Další část je zaměřena na specifika Hradní stráže, zmíněna je organizační struktura, působnost a zejména specifická výzbroj a výstroj. Následující kapitola je věnována logistice Hradní stráže při řešení mimořádných událostí, kterou byly povodně na území České republiky v roce 2013. Popsáno je působení jednotek 1. a 2. praporu při odstraňování škod po povodních. Cílem bakalářské práce bylo porovnat logistiku Hradní stráže při standartním výkonu služby a při zabezpečení a podílení se na řešení mimořádných událostí. Práce byla zpracována na základě studia odborné literatury, internetových stránek, sběrem informací získaných rozhovorem s Náčelníkem Štábu Hradní stráže a Náčelníkem Odboru logistiky Hradní stráže. K analýze logistického zabezpečení povodní v roce 2013 byl využit dotazník pro příslušníky Hradní stráže, kteří se této mimořádné události zúčastnili. Veškeré údaje odpovídají skutečné realitě. Ve výsledcích je popsáno logistické zabezpečení nasazených vojsk, spolupráce v místě nasazení, zabezpečení střídání, je zmíněno logistické a materiální zabezpečení jednoho dne při povodních 2013 (přeprava, výdej stravy, vydané prostředky pro jednotlivce). Veškeré náklady logistiky na zajištění mimořádné události jsou uvedeny v tabulkách v příloze. Součástí práce bylo sestavení dotazníku pro příslušníky Hradní stráže, kteří se účastnili mimořádné události. Dotazováno bylo 186 vojáků, kteří odpovídali na 20 otázek k danému tématu. Vyhodnocení dotazníku bylo pro přehlednost zpracováno 3 do tabulek a grafů (uvedeny v příloze). Většina dotazovaných příslušníků se vyjádřila kladně k hodnocení logistického zabezpečení mimořádné události. Na základě tohoto průzkumu lze říci, že tato situace byla zvládnuta na velmi dobré úrovni. Vojáci Hradní stráže prováděli zejména úklidové práce, nakládku zničeného majetku při vyklízení budov a v některých případech jejich přípravu k demolici. Dále se podíleli na údržbě, kontrole, kompletaci a ukládání protipovodňových zábran do kontejnerů. V některých lokalitách se jednalo o vyklízení obytných prostorů, pozemků a rekonstrukci oplocení. Přítomen byl i kaplan Hradní stráže, který poskytoval duchovní pomoc obyvatelům nejvíce postižených oblastí. Logistika Hradní stráže pracovala velice pružně a systematicky. Povodně v roce 2013 znamenaly pro Hradní stráž obrovskou a zatím ojedinělou zkušenost, která byla z hlediska logistického zabezpečení zvládnuta na velmi dobré úrovni. Přes toto kladné hodnocení si vedení logistiky Hradní stráže uvědomuje možnost dalšího nasazení jednotek a na ty se připravuje ještě s větší pečlivostí a precizností. Vzhledem ke stále častějšímu výskytu povodní na území České republiky se dá předpokládat, že tato mimořádná událost nebude zdaleka poslední, na které se bude Hradní stráž v budoucnu podílet.
|
|
|
Sociální profil uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání
VURM, Michal
Česká republika a její armáda, to jsou pojmy, které k sobě nerozlučně patří. Země v srdci Evropy a základní instituce k obraně jejího území a ochraně obyvatel. V minulosti i v současnosti. Nejnovější kapitola v historii naší státnosti začíná listopadem roku 1989. Pádem totalitního režimu v Československu se pro naši zemi otevřela perspektiva zásadních změn, cesta k obnově suverénního demokratického státu. Nastartování zásadních ekonomických reforem a reformy státní správy bylo základním východiskem i pro návrat do společenství demokratických států Evropy. Věrnost prvorepublikovým a meziválečným demokratickým tradicím prokázala Česká republika při postupném začleňování do evropských struktur. Její přijetí do orgánů tvořících rámec evropské i světové demokracie a bezpečnosti {--} do NATO v březnu 1999 a do Evropské unie v květnu 2004 {--} jsou toho přesvědčivým důkazem. Zkoumaný soubor měl 80 respondentů, z toho bylo 79 % mužů a 21 % žen. Hlavní věkové zastoupení bylo v rozmezí 18 až 20 let. Z ekonomických ukazatelů, které ovlivňují vstup do AČR je požadavek hrubého příjmu v rozmezí 20 až 30 tisíc Kč měsíčně. U 58 % uchazečů sehrál rovněž velkou úlohu náborový příspěvek a u 53 % uchazečů měly velký význam zaměstnanecké výhody. Nezávislost na stávající rodině uvedlo jako velmi významné 50 % a jako významné 31 % . Velkou úlohu také sehrála jistota budoucího povolání , a 79 % uchazečů hodnotilo vyšší finanční ohodnocení oproti stávajícímu v civilu. Minimální význam při vstupu do AČR měla možnost působení v zahraničních misích ( 10 % ), malý význam měla také touha po dobrodružství ( 13 % ). Naproti tomu 73 % uchazečů uvedlo jako velmi významné možnost udržování fyzické kondice a sportování. Výzkum byl realizován na základě kvantitativního výzkumu. Stanoveny byly dvě hypotézy. H1: Největší podíl uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání tvoří absolventi středních škol s maturitou. H2: Motivací vstupu do Armády České republiky je ekonomické zabezpečení rodiny na základě, kterých byl výzkum realizován. Obě hypotézy byly potvrzeny. Tudíž do služebního poměru vojáka z povolání se hlásí muži a ženy převážně ve věku 18 až 20 let, motivací ke vstupu do služebního poměru je ekonomické zabezpečení rodiny.
|
host ::
RSS.